Rhodesian Ridgeback
23. 8. 2007
V nejbližší době budete mít ojedinělou možnost držet v ruce náš, historicky první, kalendář. Chtěli jsme v něm poodhalit a zachytit nenapodobitelný a nádherný vztah člověka a jeho psa. Odtud také název Close Together. Rádi bychom se s vámi v tomto článku podělili o starosti i slasti, které nás potkali při práci na tomto projektu.
Myšlenka vytvořit kalendář se zrodila jednoho pochmurného lednového večera na srazu převážně pejskařů v jednom nejmenovaném pražském baru (pochmurně sice venku bylo, ale uvnitř panovala příjemná nálada). Z původního nápadu vytvořit na příští rok společné PF přání paniček a jejich pejsků rychle vyvstala idea udělat rovnou celý kalendář. V povznesené náladě vykrystalizovala myšlenka, že k odhalení svého vztahu se svým psem na fotce je potřeba odhalit se dočista (jak zevnitř, tak i zvenku). V bujaré náladě se člověk kolikrát nadchne věcmi, ke kterým by za normálních okolností pozitivně nakloněn nebyl. A tak jsme čekali, kolika majitelkám psů toto nadšení vydrží.
První focení proběhlo již začátkem února. Práce to nebyla zcela jednoduchá. Jak pro nás, tak ani pro objekty našeho fotoaparátu. Překonání prvotního studu hodně pomohla důvěra modelky i ochota psa spolupracovat při focení. Záhy proběhlo další focení a tak byly na světě první filmy a fotografie. Stáli jsme však před otázkou, zda udělat kalendář různých plemen nebo se držet jenom jednoho? Protože se pohybujeme převážně v „komunitě“ kolem ridgebacků, odpověď byla nasnadě. Ne, že by jiná plemena byla pro nás nezajímavá, ale přece jen nám vycházela v kalendáři půlka roku na ridgebacky a druhá na ostatní plemena. Proto nakonec padlo rozhodnutí věnovat první kalendář jenom jednomu plemeni.
A tak začala usilovná práce oslovovat naše známé, známé našich známých, prezentovat projekt, ukazovat již hotové fotky a vysvětlovat o co nám jde, co chceme vytvořit a zachytit. Jistě, nebyl by problém zadat práci agentuře, objednat profesionální modelky, půjčit si psy a celé to nafotit. Tím by ale celý projekt ztratil svůj cíl, zachycení toho jemného vztahu člověka a jeho psa, vztahu, který se formuje měsíce a roky společného života.
Pomalu se nám doma kupily filmy, fotky a CD. Čas běžel a my pokračovali v hledání zbývajících člověko-psích „modelů“. Někdo se na to necítil, někdo byl napoprvé nadšen, ale později to vzdal, někde to neprošlo „doma“, někdo odřekl focení večer před dohodnutým termínem. Chápali jsme to. Jde o poměrně citlivé a intimní téma a většinou, kdo to nezkusil, má mylné představy jak to vlastně během focení vypadá. O to víc si ceníme těch odvážných, které s námi do toho šly.
Během focení opravdu není času nazbyt. Prvořadé je vytvořit uvolněnou atmosféru. Neustále hlídat psa, kterého to někdy nebaví, jindy nechce sedět tam, kde chceme my, kouká všude kolem jenom ne do objektivu. A tak místností létali pamlsky, šustilo se pytlíky, pískalo hračkami. Na modelku byly stále kladeny různé požadavky: nohu níž, ruku výš, rameno dozadu, zatáhnout břicho …, hlídala se světla, hledal se ten nejlepší úhel pohledu. Průměrně 5 hodin na jedno focení. Přitom opravdu již nezbýval čas na stud a oba, jak panička tak pes, odcházeli značně znaveni (o nás ani nemluvě).
Je konec léta a my máme nafoceno. Doma přes čtyřicet filmů, kolem 1500 fotografií. Po probrání toho kvanta snímků máme již ve spolupráci s „modely“ vybráno 13 finálních fotek, což zdaleka nebylo tak jednoduché. Zkrátka co člověk, to názor.
V současné době je kalendář v rukách profesionálních skeneristů, grafiků a tiskařů. Jsme si vědomi, že kalendáře na rok 2006 už okupují pulty mnohých obchodů. Věříme však, že si na tento náš rádi počkáte. Abyste měli alespoň částečnou představu o tom, co vás čeká, zveřejňujeme pár fotografií, které neprošly finálním výběrem do kalendáře.
Chtěli bychom ještě jednou moc poděkovat všem majitelkám a jejich psům, že nám dali důvěru a podíleli se s námi na tomto projektu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář